13.02.2011, 17:02

MMF chtěl zvýšit tlak na Řecko. Po nesouhlasu Atén ale ustoupil

Řecká vláda na páteční výzvy reagovala nezvykle ostře a důrazně se proti nim ohradila.

Mezinárodní organizace dohlížející na snahu Řecka vymanit se z dluhové krize v sobotu uvedly, že země musí privatizovat státní aktiva za 50 miliard dolarů (zhruba 892 miliard Kč) a urychlit strukturální reformy. Atény to ale označily za zásah do vnitřních záležitostí země. Organizace pak zmírnily dikci a řecké vládě a lidu vyjádřily podporu.

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se v pátek vyslovila pro uvolnění další části záchranného úvěru pro Řecko. Inspektoři však také prohlásili, že země musí privatizovat státní aktiva za 50 miliard dolarů. To je přitom sedminásobek proti cíli, na kterém se zúčastněné strany shodly před třemi měsíci.

Šéf mise MMF Poul Thomsen nicméně odmítl interpretaci novinářů, že by země měla prodat své historické památky, aby získala finance. Připustil však, že je špatná správa řeckého veřejného majetku velkou příčinou plýtvání.

Řecká vláda na páteční výzvy reagovala nezvykle ostře a důrazně se proti nim ohradila. MMF, Evropská komise a Evropská centrální banka pak ve společné zprávě těsně před sobotní půlnocí uvedly, že uznávají složité problémy, s nimiž se řecká ekonomika potýká, a vyjádřily úsilí Řeků hluboký respekt.

MMF a členské státy eurozóny loni v květnu odvrátily řeckou dluhovou krizi balíkem úvěrů za celkem 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Z nich Řecko zatím získalo 38 miliard eur. Mnoho Řeků ale považuje cenu této pomoci za příliš vysokou.

Dohodnuté reformy zahrnují snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru, zvýšení daní a otevření konkurence v silně regulovaných oborech. Tyto výrazně neoblíbené kroky popudily odbory, které proti nim organizovaly stávky a demonstrace, napsala agentura AP.

Řecko bylo v současné krizi eura první zemí, která požádala o pomoc. Druhou se loni v listopadu stalo Irsko, které však dostává peníze z nového Evropského fondu finanční stability (EFSF).