29.03.2011, 08:04

Japonce vyděsil únik plutonia. Země vyhlásila nejvyšší pohotovost

Pracovníci jaderné elektrárny Fukušima 1 se opět pokouší odčerpat radioaktivní vodu.

Drábová: Fukušima se řadí mezi nejhorší jaderné havárie

Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima 1 byla po Černobylu druhou nejhorší jadernou havárií v dějinách mírového využívání jaderné energie. Na energetickém kongresu to dnes řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Sektor jaderné energetiky se podle ní z jaderné krize musí poučit pro další zvýšení bezpečnostních opatření.

"Jaderná energetika musí opakovat rizikové analýzy a musí se poučit z událostí v Japonsku pro další zvýšení bezpečnosti," řekla Drábová.

Premiér Petr Nečas na kongresu zdůraznil, že Česká republika plní všechny přísné standardy pro provoz jaderných zařízení. "Otázka bezpečnosti jaderné energie je pro Českou republiku prioritní," řekl. Jaderná krize v Japonsku podle Nečase nic nezměnila na záměru státu dostavět jadernou elektrárnu Temelín.

 

Japonsko v úterý vyhlásilo nejvyšší pohotovost v boji s radioaktivním ohrožením, které podle premiéra Naoto Kana uvrhlo zemi do nejvážnější krize po druhé světové válce. Kan v parlamentním projevu prohlásil, že "od této chvíle bude vláda čelit krizi ve stavu nejvyšší pohotovosti". Východně od poškozené elektrárny seizmologové zaznamenali další poměrně silné zemětřesení.

Celková škoda způsobená zemětřesením a vlnou tsunami z 11. března může podle vládních odhadů dosáhnout částky 310 miliard dolarů (5,4 bilionu korun). Dramatický vývoj se soustřeďuje na únik vysoce toxického plutonia do půdy v okolí elektrárny a na likvidaci radioaktivní vody, kterou technici objevili v betonových tunelech pod reaktory.

Odstranění vody, které je podmínkou obnovy chladícího systému, může podle expertů trvat týdny i měsíce. Podle nedělních měření její radioaktivita stotisíckrát překračuje normu. Záchranné týmy nyní musejí provádět dva téměř neslučitelné úkony - čerpat do elektrárny vodu k ochlazování reaktorů, a zároveň z ní odčerpávat vodu zasaženou radioaktivitou.

Naoto Kan v úterý před rozpočtovým výborem Sněmovny poradců, horní komorou parlamentu, označil situaci v nukleárním zařízení za nevypočitatelnou. Nervozitu vyvolalo hlavně zjištění stop vysoce toxického plutonia ve vzorcích půdy. Sakae Muto, viceprezident elektrárenské společnosti TEPCO, upřesnil, že zjištěné hodnoty plutonia, které experti označují za jednu z nejnebezpečnějších látek vyskytujících se na Zemi, neohrožují lidské zdraví.

"Plutonium je látka, která uniká při vysokých teplotách, takže pokud k úniku došlo, musí být jaderné palivo poškozené. Pokud poškození zasáhlo i ochranný obal reaktoru, je situace vážná," řekl Muto.

Oblast bezprostředně přiléhající k poškozené elektrárně postihlo další poměrně silné zemětřesení. Ohnisko otřesů o síle 6.4 stupně bylo východně od pobřeží prefektury Mijagi a nacházelo se poměrně hluboko pod mořským dnem, takže žádné škody hlášeny nebyly.

Jak identifikovat oběti?

V parlamentu zesílilo volání po rozšíření ochranné zóny a evakuaci dalších desetitisíců lidí. Zatím své domovy muselo opustit na 70.000 lidí bydlících ve dvacetikilometrovém okruhu kolem poškozené elektrárny. Poslanci navrhují, aby se povinná evakuace vztahovala na okruh 30 kilometrů, tedy na dalších 130.000 lidí. Premiér Naoto Kan prohlásil, že se o rozšíření zóny poradí s odborníky.

Ve vládních kruzích se prý hovoří o zestátnění firmy TEPCO, která je provozovatelem poškozené elektrárny. Ministr pro národní strategii Koičiró Genba podle DPA v úterý řekl, že je to jedna z možností. Důvodem těchto úvah je možné vyplácení vysokého odškodnění obětem katastrofy. Vládní mluvčí nicméně popřel, že by vládní instituce o takovém zestátnění uvažovaly.

Úřady mezitím pokračují v identifikaci obětí ničivého zemětřesení a následné přívalové vlny cunami, kterými byla mimo jiné poškozena i elektrárna Fukušima 1. Policie při zjišťování identit využívá mimo jiné internet. U asi 4000 těl, které byly nalezeny v prefekturách Mijagi, Iwate a Fukušima, není jasné, o koho se jedná. Policisté proto na webu zveřejňují informace o oblečení obětí, o jejich výšce a osobních věcech.

Zemětřesení a cunami z 11. března si zatím vyžádaly více než 11.000 potvrzených obětí, ale dalších více než 17.000 lidí je nezvěstných. Zhruba 190.000 lidí je v nouzových ubytovnách. Někteří se už vracejí i do dvacetikilometrové zóny kolem poškozené elektrárny, ačkoli je před tím úřady důrazně varovaly.

[[{"type":"hn-image","fid":"118813","attributes":{"width":"295","height":"195"}}]] [[{"type":"hn-image","fid":"118803","attributes":{"class":"right","width":"295","height":"195"}}]]

Japonské akcie klesly kvůli obavám o elektrárnu

Japonské akcie v úterý mírně oslabily kvůli rostoucím obavám ohledně poškozené elektrárny a dopadů nedávného zemětřesení na firemní zisky. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 0,2 procenta na 9459,08 bodu.

Výraznějšímu poklesu indexu Nikkei zabránily nákupy na termínovém trhu. Ty však podle analytiků nebudou stačit k dlouhodobějšímu zlepšení nálady na burze. "Termínové obchody mohou být krátkodobým katalyzátorem, který pomůže trhu," uvedl analytik Hiroiči Niši ze společnosti Nikko Cordial Securities.