Český ministr zahraničí Cyril Svoboda od schůzky nečeká rozhodnutí o osudu euroústavy, unie by se podle něj měla nejprve zaměřit na starosti občanů a vstřebat poslední rozšíření.
K volné debatě o východiscích z ústavní krize má přispět vedle uzavřenosti "klášterního konkláve" i to, že se nečekají žádné formální závěry.
"Nenastala ještě chvíle, abychom přišli s nějakým definitivním rozhodnutím," uvedla rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková v rozhovoru pro list Financial Times. Obdobně se po příjezdu do kláštera vyjadřovali i další diplomaté.
EU totiž zůstává hluboce rozdělena v názorech na další osud euroústavy, kterou Francie a Nizozemsko v referendech odmítly, ale dalších 15 zemí ji schválilo a Finsko se k témuž chystá. Zbývajících sedm států, včetně Česka, se ještě nerozhodlo.
"Teď není čas něco dělat s ústavní smlouvou," řekl ČTK ministr Cyril Svoboda po příletu do Vídně. Souhlasí se záměrem, aby si EU napřesrok připomněla 50. výročí své existence politickou deklarací.
V té by vysvětlila svůj smysl a poslání, ale neměla by se ještě pouštět do rébusu ústavní smlouvy. To by mělo následovat až poté, co unie "mentálně a politicky" vstřebá poslední rozšíření z května 2004.
V Klosterneuburgu se očekává kromě protitureckých demonstrantů i tlak Francie a možná i dalších zemí proti "příliš překotnému rozšiřování".
Svoboda se obává, aby v tomto kontextu debata o evropské budoucnosti nezkomplikovala cestu do unie nejen Turecku, ale ještě i Bulharsku a Rumunsku.
Ty se totiž ještě nedozvěděly, zda do EU budou moci vstoupit již na Nový rok, anebo o rok později - a případně s jakými omezeními.
Pozvání hostitelky Plassnikové k debatě o tom, jak čelit rostoucí skepsi a odcizení Evropanů od unie, chce šéf české diplomacie využít k upozornění na problémy, které nejvíce vadí Čechům.
"Unie je založena na rovnosti, ale tu dočasně omezují všechna přechodná období. Omezení volného pohybu osob či služeb, víza s USA či Kanadou - to jsou projevy faktické nerovnosti," prohlásil Svoboda.
Zároveň připomněl, že Češi nejvíce na EU oceňují svobodu cestovat, studovat a pracovat v zahraničí, byť paradoxně se právě při tom potýkají s největšími překážkami. Svoboda současně připustil, že na oplátku by bylo třeba zrušit i česká omezení, například při prodeji půdy cizincům.
Pokud jde o samu euroústavu, Svoboda předvídá příští přijetí společných pravidel, i bez revize textu. "Ústavní smlouva je jen neutrální nástroj, o podobě unie rozhodují ti, co jí vládnou.
Například Španělsko či Itálie mají kolem voleb jiné priority, které s ústavou nesouvisejí. Reprezentace každé země vytvářejí dohromady atmosféru, která vládne v unii.
Budou-li lidé volit proevropské síly, bude unie držet pohromadě, vyberou-li odstředivé síly, bude mít unie potíže," uvedl. Osobně však nepředpokládá, že by evropská otázka sehrála v českých volbách větší roli.