Rusko údajně nečekaně projevilo výhrady ke klíčovým částem návrhu rezoluce Rady bezpečnosti OSN o kontroverzním íránském jaderném programu.
Tvrdí to diplomatické zdroje, které z Vídně citovala agentura AP a podle kterých tak Moskva ohrožuje jednotu mezinárodního postoje k íránskému problému.
Spojené státy a jeho spojence prý dráždí zejména odpor Moskvy podpořit ty části rezoluce, které žádají od Teheránu, aby bezpodmínečně zmrazil obohacování uranu, jinak mu hrozí sankce. Moskva přitom před několika dny dala najevo, že je ochotna podpořit tvrdý postoj.
Diplomaté, na které se AP anonymně odvolává, nevědí, co vedlo Rusko ke změně postoje. Může to být prostě jen skutečnost, že Moskva si myslí, že Teherán se obohacování uranu nevzdá.
Pokud by tomu tak bylo, pak rezoluce přikazující cosi Íránu a obsahující hrozby trestů, jen vyhrotí konfrontaci. A Rusko se obává, že by to mohlo vést k vojenské akci.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho partneři z USA, Číny, Británie, Francie a Německa se rozhodli obnovit v Radě bezpečnosti diskuse o rezoluci poté, co Írán do stanoveného data - tedy do 12. července -neodpověděl na jejich nabídku hospodářské pomoci výměnou za to, že zastaví obohacování uranu.
Ministři prohlásili, že budou usilovat o rezoluci Rady bezpečnosti, která by direktivně žádala zastavení obohacování.
Írán se hájí, že má právo podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) vyrábět jaderné palivo pro jaderné generátory, ale mezinárodní společenství se obává, že Teherán usiluje o výrobu jaderných zbraní.
Írán neodmítl balík pobídek šesti velmocí, ale také nedal najevo, že je ochoten se obohacování uranu vzdát. Řekl pouze, že na nabídku pomoci odpoví do 22. srpna; toto datum jako příliš vzdálené ale šestka odmítla.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v neděli připustil, že do jednání se světovými mocnostmi o íránském jaderném programu by mohly být zahrnuty i návrhy na pozastavení obohacování uranu.
Na dotaz, zda o tomto bodu bude Írán jednat, podle AP prohlásil: "Všechno se může dostat na pořad jednání... Nechme to na rozhovorech."
Jeho výrok signalizuje možnost zmírnění postoje oproti předchozím prohlášením íránských činitelů, včetně prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, kteří tvrdili, že Írán se nikdy nevzdá obohacování uranu, neboť je to součástí jeho jaderného programu a nezadatelným právem íránského lidu.